Šumperk je právem označován za bránu do Jeseníků, protože leží na křižovatce cest, které vedou k nejvýznamnějším horským výchozím základnám - Skřítku, Červenohorskému sedlu, Ramzové a také k úpatí masivu Kralického Sněžníku. Město bylo založeno ve 13. století na královském území. Prakticky stále bylo v zástavě nejpřednějších českých a moravských šlechtických rodů. V roce 1391 získalo od moravského markraběte Jošta významná privilegia, zvláště mílové právo. Počátkem 16. století se stalo sídlem Žerotínů, kteří ho po požáru v roce 1513 do značné míry zvelebili. Již v roce 1562 se však měšťané vykoupili zpět ke královské komoře. Při té příležitosti byl Šumperku polepšen císařem Ferdinandem I. městský znak. Za účast na stavovském povstání ztratilo město královské svobody a v roce 1622 upadlo do područí Lichtenštejnů. Krátký rozkvět města po třicetileté válce přerušil požár města v roce 1669 a o deset let později čarodějnické procesy, kterým padlo za oběť 48 lidi. Rozvoj plátenictví a zvláště monopol na výrobu polosametu zvaného trip, zajišťovali městu v 18. století skvělou prosperitu. Tato tradice předznamenala velký rozvoj textilního průmyslu, který zvláště ve 2. polovině 19 století přispěl k nebývalému rozkvětu města. Pro svou výstavnost byl Šumperk nazýván malou "Vídní". Výrazně německý charakter města se změnil po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu drtivé většiny jeho obyvatel do Německa. Příchod nových osídlenců znamenal krátkou stagnaci města, dnes má však téměř třicetitisícový Šumperk takřka o polovinu více obyvatel než kolik jich zde žilo v roce 1939. Je nejdůležitějším hospodářským, správním a kulturním centrem severozápadní Moravy. Sídlí zde úřady s okresní působností, profesionální divadelní scéna a Okresní vlastivědné muzeum.
